Do skal interaktivně

Víte, kudy vedou prohlídkové okruhy? A co nesmíte při návštěvě skalního města vynechat? To všechno zjistíte díky přehledné interaktivní mapě.

map background

1. Džbán

Jeden z nejhezčích útvarů skalního města je bezpochyby Džbán. Na tuto mohutnou věž poprvé vylezl Josef Janeba, Miroslav Jedlička a průkopník lezení Rudolf Otto Bauš v květnu 1935. Prvovýstup vedl spárou v levé části průčelí stěny do velkého okna a na vrchol. Unikátní šestimetrové okno tvoří „ucho“ džbánu, podle kterého věž dostala své jméno. Často se také říká, že ouško připomíná delfína. Tudy se budete vracet po absolvování celého okruhu skalním městem. Pokračujte rovně k Homoli cukru.

2. Homole cukru

Jeden z nejzvláštnějších útvarů skalního města se jmenuje Homole cukru. Zvláštní je tím, že stojí na své špici. Vrchní část je široká 13 metrů a spodní pouze 3 metry, podobá se tedy obrácené kuželce. Ze strachu, aby se skála nezřítila, přidávají turisté k jejímu úpatí klacíky. U Homole cukru přejdete po mostku přes řeku Metuji, která protéká celým skalním městem.

3. Soutok Metuje a Řeřichového potoka

Metuje – řeka je páteřním a hlavním tokem Adršpašska. Protéká adršpašským skalním městem v délce necelého kilometru. Pramení na vnitřním svahu Hodkovické kuesty západně od Adršpašských skal v nadmořské výšce cca 625 m n.m. Původně proudila Metuje Vlčí roklí k východu, dnes ovšem její vody přepadají přes umělé hrazení adršpašského jezírka několikametrovým vodopádem a pokračují severním směrem adršpašským skalním městem. Řeřichův potok – silný přítok vlévající se zleva do Metuje z Řeřichové rokle, odvodňuje členitý skalní terén západní části Adršpašských skal. Naleznete zde společenstva vzplývavých a ponořených rostlin. Zvláště pozoruhodným druhem je tu zdrojovka obecná (náš největší druh mechorostu), jejíž tmavě zelené stélky mohou dosahovat délky až několika decimetrů.

4. Gotická branka

Objevila se ve skalním městě už v roce 1839, kdy ji tady nechal postavit Ludvík Karel Nádherný, spolu se sítí turistických chodníků, mostů, lávek a schodišť. Na místě, kde se branka nachází, byl původní vstup do skal.

5. Sloní náměstí

Prostranství sevřené skalami připomínajícími slony. Zde si můžete prohlédnout květenu studených částí skalního města v místě s typickým mikroklimatem inverzních roklí. Vyskytují se tu druhy, které obvykle rostou v nadmořské výšce nejméně o dvě stě metrů vyšších. Je to například blatouch bahenní poléhavý, podbělice alpinská, žluťucha orlíčkolistá, kozlík bezolistý, mléčivec alpský.

6. Krakonošův zub

Na této vysoké elegantní věži je vytesán německý nápis a osazena pamětní deska označující výšku vody při zničující průtrži mračen 23. června 1844. Prvovýstup na Zub podnikli 8. srpna 1964 Karel Hauschke a Jaroslav Krecbach.

7. Čertův most

Od Krakonošova zubu, po směru prohlídky, vidíme vpravo vysoký Čertův most, jehož klenba je vysoká 21 metrů.

8. Eliščina věž

Ve směru naší cesty ční Eliščina věž. Skála dostala své jméno podle věže wrocławského kostela sv. Alžběty. Prvním, komu se podařilo na Eliščinu věž vystoupit, byli náchodští horolezci Vladimír Škaroupka, Miloslav Jirka a Miroslav Tomek. Jejich výstup z roku 1947 patří k prvním českým horolezeckým úspěchům v Adršpašských skalách. Po dřevěné lávce nyní projdeme Landshutskou brankou. U jejího východu je vlevo vytesán skalní výklenek, kde bývala umístěna pokladnička pro dary na provoz skalního města.

9. Hromový kámen

Ve skalním městě se nachází zřícený kámen, ke kterému se váže až neuvěřitelný příběh. V roce 1772 navštívili Adršpašské skály dva Angličané, kteří chtěli ve skalách pozorovat bouřku. Na živelnou pohromu čekali osm dní a když konečně nastala, byla tak silná, že se před ní Angličané chtěli co nejrychleji schovat. Ukryli se pod převislou skálu, a v tu ránu udeřil blesk v jejich těsné blízkosti. Z protějších srázů se uvolnil ohromný skalní blok a zřítil se před vystrašené Angličany. Oba zůstali jako zázrakem nezraněni. Za Hromovým kamenem odbočuje doprava tzv. Nová partie, doleva projdeme kolem impozantní Hlavy lvice a dorazíme k Malému vodopádu.

10. Malé náměstí

Ve svém cestopise z roku 1841 se o tomto místě zmiňuje Angličan Carl Herlossohn takto: „Malý, skalami a křovím roubený palouk, svlažovaný stříbřitým potůčkem. Zde stojí v půlkruhu stoly k odpočinku, harfenistky hrají, odpočívající poutníci žertují a občerstvují se u opodál stojícího stánku s perníkem. Stříbrný pramen prýští z tmavé skalní rozsedliny, která je bohatě olemována pomněnkami a dalšími půvabnými kvítky. Jedna žena plní pohár ledovou, křišťálově čistou vodou.“ V závěru Malého náměstí padá do skalní průrvy Malý vodopád, vpravo od něj vyvěrá Stříbrný pramen – pravda, dnes již téměř neznatelně…Od stříbrného pramene turistická stezka pokračuje vpravo po schodech.

11. Schody

Nad úpatím schodů jsou vytesány dva nápisy dokládající, že přístup k velkému vodopádu byl pro pohodlí návštěvníků zřízen v roce 1820.

12. Busta Johanna Wolfganga Goetha

intenzivně zajímal také o botaniku a geologii a skalní útvary v Adršpachu ho okouzlily. Na počest jeho návštěvy nechala adršpašská Správa skal odlít bronzovou bustu, která byla slavnostně odhalena 10. 7. 1932. Najdete ji u vchodu k Velkému vodopádu. Autorem busty je sochař Emil Schwanter z Trutnova.

13. Velký vodopád

Úchvatný pohled se vám naskytne u Velkého vodopádu, který padá do skalní soutěsky z výšky 16 metrů. Průtok ve vodopádu je regulován, protože se těsně nad ním nachází jezírko, kde probíhají plavby pramicí. Pokud ale zakřičíte tajné heslo (Krakonoši, dej nám vodu), stavidlo se otevře. V zimě se Velký vodopád mění na neméně kouzelný ledopád.

14. Jezírko, plavba pramicí

Na přelomu 18. století zde nechal hrabě Blümegen postavit stavidlo. Jezírko se stalo turistickou atrakcí až v roce 1857, kdy zde byla podniknuta první plavba na loďkách. U přístaviště loděk to dokládá nápis vytesaný do skály. Od jezírka se vrátíte stejnou cestou zpět na křižovatku před Hromovým kamenem, kde pokračuje trasa okruhu tzv. Novou partií k vyhlídce na Milence.

15. Nová partie

Nová partie byla pro turisty zpřístupněna roku 1890.

16. Milenci

Jeden z nejznámějších útvarů Adršpašských skal je zároveň tím nejvyšším. Poprvé na něj vylezli opět němečtí lezci. Otto Rülke, Otto Dietrich a Wilhelm Fiehl podnikli prvovýstup na nejvyšší adršpašskou skálu 18. června 1923. Z vyhlídky na Milence sejdete po schodech na rozcestí pod Uhlířskou. Po cestě doleva můžete po šedesáti metrech dojít ke skalní kapli pod severozápadními stěnami Milenců.

17. Skalní kaple s pamětní deskou

Ve skalní jeskyni vlevo nad Řeřichovým potokem připomíná tragickou smrt Josefa Emanuela Nádherného při výstupu na Milence v roce 1929. Rodina Nádherných vlastnila adršpašské panství mezi lety 1828 až 1945. Díky rozsáhlým úpravám a zřizování nových turistických stezek v době jejich panování, se skalní město stalo oblíbeným turistickým cílem. Další jména na kovových deskách patří horolezcům, kteří spojili svůj život s místními skalami. Z rozcestí pod Uhlířskou pokračujete ve směru velkého okruhu vzhůru po schodech na vyhlídku Velké panoráma.

18. Vyhlídka a velké panoráma

Vlevo před námi jsou hladké vrcholy Gilotin a vzadu Milenci (tentokrát z druhé strany). Vpravo vidíme začátek Řeřichové rokle. Řeřichová jeskyně na dně stejnojmenné rokle s délkou 205 metrů je nejdelší suťovou jeskyní v Adršpašských skalách. Zajímavé jsou některé živočišné druhy, které se v adršpašských jeskyních ukryly před oteplením na konci doby ledové a přežívají dodnes. Jedná se o drábčíky, chvostoskoky, pavouky a další členovce. Jeskyně obývá i řada druhů netopýrů. Z vyhlídky Velké panoráma jdete čtyřicet metrů zpět a pod štíhlou věží nazvanou Cukrovarský komín projdete k vyhlídce na Starostu a Starostovou.

19. Vyhlídka na Starostu a Starostovou

Zde se nám otevírá jeden z nejvelkolepějších pohledů: vpravo Starostová, uprostřed Starosta a vlevo mohutný masiv Štěpánské koruny. Všechny tři věže byly zdolány už ve dvacátých letech minulého století. Z vyhlídky sejdete po příkrých schodech dolů a opět vystoupáte mezi Starostu a Starostovou. Projdete úzkou soutěskou zvanou Myší díra a pohodlnou cestou se vydáte k Ozvěně.

20. Ozvěna

Od roku 1783 zde bylo pro potěšení turistů hráno na lesní rohy a stříleno z moždíře. Zvuk výstřelu se sedmkrát vracel od hradby Křížového vrchu. Od Ozvěny vás cesta povede doprava až na křižovatku u Homole cukru, kde se velký okruh Adršpašskými skalami uzavírá. Stejnou cestou půjdete zpět ke vstupní pokladně.

21. Pískovna

Kdo touží po romantice, nesmí si nechat ujít křišťálovou pískovnu. Jezírko s průzračně čistou vodou vzniklo zatopením bývalého pískovcového lomu. Kolem břehů jezírka vede malebná stezka o délce 1,5 km s odpočinkovými místy.

I.. Vstup do skal

Vstup do skal

II.. Vstup k jezírku

Vstup k jezírku

121. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

122. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

123. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

124. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

125. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

126. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

127. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

128. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

129. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

130. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

116. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

117. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

118. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

119. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

120. Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Legenda:

Bod zájmu
Vyhlídka
Bod záchrany první pomoci

Džbán

Jeden z nejhezčích útvarů skalního města je bezpochyby Džbán. Na tuto mohutnou věž poprvé vylezl Josef Janeba, Miroslav Jedlička a průkopník lezení Rudolf Otto Bauš v květnu 1935. Prvovýstup vedl spárou v levé části průčelí stěny do velkého okna a na vrchol. Unikátní šestimetrové okno tvoří „ucho“ džbánu, podle kterého věž dostala své jméno. Často se také říká, že ouško připomíná delfína. Tudy se budete vracet po absolvování celého okruhu skalním městem. Pokračujte rovně k Homoli cukru.

Homole cukru

Jeden z nejzvláštnějších útvarů skalního města se jmenuje Homole cukru. Zvláštní je tím, že stojí na své špici. Vrchní část je široká 13 metrů a spodní pouze 3 metry, podobá se tedy obrácené kuželce. Ze strachu, aby se skála nezřítila, přidávají turisté k jejímu úpatí klacíky. U Homole cukru přejdete po mostku přes řeku Metuji, která protéká celým skalním městem.

Soutok Metuje a Řeřichového potoka

Metuje – řeka je páteřním a hlavním tokem Adršpašska. Protéká adršpašským skalním městem v délce necelého kilometru. Pramení na vnitřním svahu Hodkovické kuesty západně od Adršpašských skal v nadmořské výšce cca 625 m n.m. Původně proudila Metuje Vlčí roklí k východu, dnes ovšem její vody přepadají přes umělé hrazení adršpašského jezírka několikametrovým vodopádem a pokračují severním směrem adršpašským skalním městem. Řeřichův potok – silný přítok vlévající se zleva do Metuje z Řeřichové rokle, odvodňuje členitý skalní terén západní části Adršpašských skal. Naleznete zde společenstva vzplývavých a ponořených rostlin. Zvláště pozoruhodným druhem je tu zdrojovka obecná (náš největší druh mechorostu), jejíž tmavě zelené stélky mohou dosahovat délky až několika decimetrů.

Gotická branka

Objevila se ve skalním městě už v roce 1839, kdy ji tady nechal postavit Ludvík Karel Nádherný, spolu se sítí turistických chodníků, mostů, lávek a schodišť. Na místě, kde se branka nachází, byl původní vstup do skal.

Sloní náměstí

Prostranství sevřené skalami připomínajícími slony. Zde si můžete prohlédnout květenu studených částí skalního města v místě s typickým mikroklimatem inverzních roklí. Vyskytují se tu druhy, které obvykle rostou v nadmořské výšce nejméně o dvě stě metrů vyšších. Je to například blatouch bahenní poléhavý, podbělice alpinská, žluťucha orlíčkolistá, kozlík bezolistý, mléčivec alpský.

Krakonošův zub

Na této vysoké elegantní věži je vytesán německý nápis a osazena pamětní deska označující výšku vody při zničující průtrži mračen 23. června 1844. Prvovýstup na Zub podnikli 8. srpna 1964 Karel Hauschke a Jaroslav Krecbach.

Čertův most

Od Krakonošova zubu, po směru prohlídky, vidíme vpravo vysoký Čertův most, jehož klenba je vysoká 21 metrů.

Eliščina věž

Ve směru naší cesty ční Eliščina věž. Skála dostala své jméno podle věže wrocławského kostela sv. Alžběty. Prvním, komu se podařilo na Eliščinu věž vystoupit, byli náchodští horolezci Vladimír Škaroupka, Miloslav Jirka a Miroslav Tomek. Jejich výstup z roku 1947 patří k prvním českým horolezeckým úspěchům v Adršpašských skalách. Po dřevěné lávce nyní projdeme Landshutskou brankou. U jejího východu je vlevo vytesán skalní výklenek, kde bývala umístěna pokladnička pro dary na provoz skalního města.

Hromový kámen

Ve skalním městě se nachází zřícený kámen, ke kterému se váže až neuvěřitelný příběh. V roce 1772 navštívili Adršpašské skály dva Angličané, kteří chtěli ve skalách pozorovat bouřku. Na živelnou pohromu čekali osm dní a když konečně nastala, byla tak silná, že se před ní Angličané chtěli co nejrychleji schovat. Ukryli se pod převislou skálu, a v tu ránu udeřil blesk v jejich těsné blízkosti. Z protějších srázů se uvolnil ohromný skalní blok a zřítil se před vystrašené Angličany. Oba zůstali jako zázrakem nezraněni. Za Hromovým kamenem odbočuje doprava tzv. Nová partie, doleva projdeme kolem impozantní Hlavy lvice a dorazíme k Malému vodopádu.

Malé náměstí

Ve svém cestopise z roku 1841 se o tomto místě zmiňuje Angličan Carl Herlossohn takto: „Malý, skalami a křovím roubený palouk, svlažovaný stříbřitým potůčkem. Zde stojí v půlkruhu stoly k odpočinku, harfenistky hrají, odpočívající poutníci žertují a občerstvují se u opodál stojícího stánku s perníkem. Stříbrný pramen prýští z tmavé skalní rozsedliny, která je bohatě olemována pomněnkami a dalšími půvabnými kvítky. Jedna žena plní pohár ledovou, křišťálově čistou vodou.“ V závěru Malého náměstí padá do skalní průrvy Malý vodopád, vpravo od něj vyvěrá Stříbrný pramen – pravda, dnes již téměř neznatelně…Od stříbrného pramene turistická stezka pokračuje vpravo po schodech.

Schody

Nad úpatím schodů jsou vytesány dva nápisy dokládající, že přístup k velkému vodopádu byl pro pohodlí návštěvníků zřízen v roce 1820.

Busta Johanna Wolfganga Goetha

intenzivně zajímal také o botaniku a geologii a skalní útvary v Adršpachu ho okouzlily. Na počest jeho návštěvy nechala adršpašská Správa skal odlít bronzovou bustu, která byla slavnostně odhalena 10. 7. 1932. Najdete ji u vchodu k Velkému vodopádu. Autorem busty je sochař Emil Schwanter z Trutnova.

Velký vodopád

Úchvatný pohled se vám naskytne u Velkého vodopádu, který padá do skalní soutěsky z výšky 16 metrů. Průtok ve vodopádu je regulován, protože se těsně nad ním nachází jezírko, kde probíhají plavby pramicí. Pokud ale zakřičíte tajné heslo (Krakonoši, dej nám vodu), stavidlo se otevře. V zimě se Velký vodopád mění na neméně kouzelný ledopád.

Jezírko, plavba pramicí

Na přelomu 18. století zde nechal hrabě Blümegen postavit stavidlo. Jezírko se stalo turistickou atrakcí až v roce 1857, kdy zde byla podniknuta první plavba na loďkách. U přístaviště loděk to dokládá nápis vytesaný do skály. Od jezírka se vrátíte stejnou cestou zpět na křižovatku před Hromovým kamenem, kde pokračuje trasa okruhu tzv. Novou partií k vyhlídce na Milence.

Nová partie

Nová partie byla pro turisty zpřístupněna roku 1890.

Milenci

Jeden z nejznámějších útvarů Adršpašských skal je zároveň tím nejvyšším. Poprvé na něj vylezli opět němečtí lezci. Otto Rülke, Otto Dietrich a Wilhelm Fiehl podnikli prvovýstup na nejvyšší adršpašskou skálu 18. června 1923. Z vyhlídky na Milence sejdete po schodech na rozcestí pod Uhlířskou. Po cestě doleva můžete po šedesáti metrech dojít ke skalní kapli pod severozápadními stěnami Milenců.

Skalní kaple s pamětní deskou

Ve skalní jeskyni vlevo nad Řeřichovým potokem připomíná tragickou smrt Josefa Emanuela Nádherného při výstupu na Milence v roce 1929. Rodina Nádherných vlastnila adršpašské panství mezi lety 1828 až 1945. Díky rozsáhlým úpravám a zřizování nových turistických stezek v době jejich panování, se skalní město stalo oblíbeným turistickým cílem. Další jména na kovových deskách patří horolezcům, kteří spojili svůj život s místními skalami. Z rozcestí pod Uhlířskou pokračujete ve směru velkého okruhu vzhůru po schodech na vyhlídku Velké panoráma.

Vyhlídka a velké panoráma

Vlevo před námi jsou hladké vrcholy Gilotin a vzadu Milenci (tentokrát z druhé strany). Vpravo vidíme začátek Řeřichové rokle. Řeřichová jeskyně na dně stejnojmenné rokle s délkou 205 metrů je nejdelší suťovou jeskyní v Adršpašských skalách. Zajímavé jsou některé živočišné druhy, které se v adršpašských jeskyních ukryly před oteplením na konci doby ledové a přežívají dodnes. Jedná se o drábčíky, chvostoskoky, pavouky a další členovce. Jeskyně obývá i řada druhů netopýrů. Z vyhlídky Velké panoráma jdete čtyřicet metrů zpět a pod štíhlou věží nazvanou Cukrovarský komín projdete k vyhlídce na Starostu a Starostovou.

Vyhlídka na Starostu a Starostovou

Zde se nám otevírá jeden z nejvelkolepějších pohledů: vpravo Starostová, uprostřed Starosta a vlevo mohutný masiv Štěpánské koruny. Všechny tři věže byly zdolány už ve dvacátých letech minulého století. Z vyhlídky sejdete po příkrých schodech dolů a opět vystoupáte mezi Starostu a Starostovou. Projdete úzkou soutěskou zvanou Myší díra a pohodlnou cestou se vydáte k Ozvěně.

Ozvěna

Od roku 1783 zde bylo pro potěšení turistů hráno na lesní rohy a stříleno z moždíře. Zvuk výstřelu se sedmkrát vracel od hradby Křížového vrchu. Od Ozvěny vás cesta povede doprava až na křižovatku u Homole cukru, kde se velký okruh Adršpašskými skalami uzavírá. Stejnou cestou půjdete zpět ke vstupní pokladně.

Pískovna

Kdo touží po romantice, nesmí si nechat ujít křišťálovou pískovnu. Jezírko s průzračně čistou vodou vzniklo zatopením bývalého pískovcového lomu. Kolem břehů jezírka vede malebná stezka o délce 1,5 km s odpočinkovými místy.

Vstup do skal

Vstup do skal

Vstup k jezírku

Vstup k jezírku

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.

Body záchrany – rescue point

Bod záchrany je místo označené tabulkou s unikátním kódem pro snadné a jednoznačné určení vaší polohy v terénu při tísňovém volání. Tabulka kromě jedinečného identifikátoru (např. A 96, ZL 012) obsahuje tísňová telefonní čísla.