Na vrcholky pískovcových věží

Historie lezení v Adršpašsko-teplických skalách už se píše déle než sto let. Aby mohli vylézt na vrchol, mohou se odvážní lezci v naší přírodní rezervaci pohybovat mimo turistické trasy. I oni ale musí dodržovat pravidla, která pomáhají zachovat drahocenné přírodní dědictví.

  • 15.3 °C

Pravidla lezení v Adršpachu

Adršpašsko-teplické skály jsou národní přírodní rezervací s mimořádně cennou přírodou. Lezení je zde možné pouze při dodržování pravidel, která chrání jedinečné pískovcové prostředí i jeho obyvatele.

  • Chovejte se šetrně k přírodě. Nepoškozujte skály, vegetaci ani okolní porosty.
  • Používejte vyznačené přístupové cesty k jednotlivým lezeckým oblastem.
  • Lezte pouze na suchém pískovci a za denního světla.
  • Používání magnesia ani jiných prostředků pro zvýšení tření není povoleno.
  • Neupravujte ani nepoškozujte povrch skal. Zakázány jsou jakékoliv zásahy do skály, včetně nevhodného používání lana nebo jištění typu Top Rope, které může pískovec poškodit.
  • Používejte pouze povolené jistící prostředky. Kovové vyjímatelné pomůcky (např. friendy nebo vklíněnce), které mohou poškodit měkký pískovec, jsou zakázány. Povoleny jsou pouze textilní jistící prostředky, jako jsou lana, smyčky nebo ufa.
  • Prvovýstupy, osazování nového fixního jištění i výměna stávajícího jištění podléhají předchozímu schválení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
  • Respektujte klid chráněných živočichů. Zejména v období hnízdění ptáků je nutné dodržovat všechna vyhlášená omezení a uzávěry.

Časová rozmezí pro povolení horolezectví v jednotlivých obvodech:

  • Od 1. 5. do 31. 12. je horolezecká činnost povolena v obvodech:
    Vstupní obvod, Město, Království (část), Ostrov, Milenecká hora.
  • Od 1. 7. do 31. 12. je horolezecká činnost povolena v obvodech:
    Podhradí, Himálaj, Království, Panoptikum, Jezerka, Za pískovnou, Rokle nad Spáleným Mlýnem.

Co dělat při úrazu?

Při lezení může i přes veškerou opatrnost dojít k nehodě. Zachovejte klid a postupujte podle následujících doporučení.

  • Zajistěte bezpečnost svou i zraněného.
  • Přivolejte pomoc
    155 - Zdravotnická záchranná služba
    112 - Jednotné evropské číslo tísňového volání
    Pokud ji máte nainstalovanou, využijte aplikaci Záchranka, která záchranářům odešle vaši přesnou polohu.
  • Pomozte záchranářům najít místo nehody
    Skalní terén bývá nepřehledný a orientace může být složitá. Pokud to situace dovolí, jeden člen lezecké skupiny by měl sejít na nejbližší turistickou cestu a navést záchranáře přímo k místu úrazu. Tím lze výrazně zkrátit dobu zásahu.
  • Vyčkejte příjezdu záchranných složek
    Poskytněte zraněnému první pomoc podle svých možností a řiďte se pokyny operátora tísňové linky.

Doporučujeme

Před návštěvou Adršpašských skal si stáhněte zdarma aplikaci Záchranka. V případě nouze umožní rychlé přivolání pomoci a předání přesné polohy záchranným složkám.

1923

První výstup v Adršpašských skalách

Historie lezení v Adršpašsko-teplických skalách se začala psát o svatodušních svátcích roku 1923. Do Adršpachu tehdy přijeli členové saského horolezeckého klubu K. V. Lössnitz 1912 a pod vedením Williho Adama vystoupili 20. května na věž Král (Pfingsturm). Právě tento výstup je považován za první doložený horolezecký výstup v Adršpašsko-teplických skalách.

Ještě během téhož roku následovaly další ikonické věže jako Cimbuří, Saská hlava, Milenci nebo Starostová. V dalších letech přibyly například Maják na Křížovém vrchu (1925) nebo Skalní koruna v Teplických skalách (1927).

Poznejte příběh prvního výstupu na Krále.

30. - 40. léta

Éra saských a sudetských horolezců

Až do začátku druhé světové války patřily první výstupy především saským a sudetským lezcům. Významnou výjimkou byl rok 1935, kdy do Adršpachu zavítali členové Klubu alpistů československých. Během svého pobytu zdolali mimo jiné Milence a Štěpánskou korunu a uskutečnili zde první český prvovýstup na Džbán.

50. - 70. léta

Kokša, král Adršpachu

Po druhé světové válce začali Adršpach objevovat čeští horolezci. Největší stopu zde zanechal Karel Hauschke, přezdívaný Kokša, autor desítek dodnes respektovaných prvovýstupů. S jeho jménem se setkáte téměř na každé stránce horolezeckého průvodce.

Jeho Údolní cesta na Vévodu proťala mohutnou údolní stěnu za dnešní pískovnou, Dvoudenní cestou otevřel první z řady věhlasných spár na Pegase, na Milence jako první prostoupil slavnou Leteckou a z druhé strany souvěží notoricky známý Dlouhý kout.

Jeden z Kokšových lezeckých parťáků byl Jaroslav Krecbach, se kterým podnikl známé prvovýstupy jako Decháč na Krále, Hubařskou na Zub nebo Čarovnou stěnu na Kokšovu věž.

Odhalte Kokšův dobrodružný život ve skalách i na lodi

60. - 70. léta

Zlatá éra adršpašského lezení

Šedesátá a sedmdesátá léta znamenala obrovský rozmach lezení. Vznikly stovky nových cest a Adršpach se stal jednou z nejvýznamnějších pískovcových oblastí v Československu.

S tímto obdobím jsou spojena jména jako Herbert Richter (Papouščí spára na Papouška), Václav Bruckner (Tréninková spára na Krakonošovo sedátko), Milan Rusý (Iljův odkaz na Starostovou), Jan Farkaš (Mezi prsty na Rukavici), Leopold Páleníček, František Půlpán, Jaroslav Poul, Petr Blahna, Ilja Špitálský, Václav Hornych, Miroslav Vacek, Petr Holý nebo Jaroslav Houser.

Samostatnou kapitolu tvoří dvě adršpašské legendy Stanislav Lukavský (Cikán) a Petr Mocek, kteří ve své době zvládali i kolem stovky prvovýstupů za rok.

Současnost

Tradice pokračuje

Ani po více než sto letech zájem o lezení v Adršpašských skalách nepolevuje. Moderní vybavení, nové jistící pomůcky i vývoj lezecké techniky umožnily vznik cest obtížnosti, o kterých se prvním horolezcům ani nesnilo.

Dnes se v Adršpašsko-teplických skalách nachází více než 3 400 vylezených věží a masivů. Přesto si oblast zachovává svůj jedinečný charakter. Specifická pravidla pískovcového lezení, důraz na etiku i ochranu přírody z ní dodnes činí místo, které si uchovalo výjimečnou atmosféru a respekt horolezců z celého světa.

Horolezecký průvodce

Více než sto let lezecké historie, tisíce výstupových cest a přes tři tisíce věží. Adršpašsko-teplické skály patří k nejrozsáhlejším pískovcovým oblastem u nás, a proto je kvalitní průvodce neocenitelným pomocníkem každého lezce.

Najdete v něm mapy lezeckých oblastí, popisy výstupových cest, klasifikaci obtížnosti i další užitečné informace, které vám usnadní orientaci ve skalách.

Aktuální vydání je možné zakoupit v našem informačním centru u vstupu do skal za 800 Kč.

Křížový vrch

Vedle Adršpašsko-teplických skal patří mezi významné lezecké oblasti také Křížový vrch, mezi lezci známý jako Křižák. Nachází se na území přírodní rezervace Křížová cesta a díky mírnější klasifikaci je oblíbeným cílem začínajících i pokročilých pískovcových lezců.

Na rozdíl od Adršpachu nabízí Křižák přístupnější terén a širokou nabídku stěnového lezení. Jak uvádí web Pískaři.cz: „Na své si přijdou především vyznavači stěn. Ale i zde lze nalézt několik kvalitních spárových cest a řadu krásných rajbasů.“


Období, kdy je lezení povoleno:

  1. Celoročně přístupné
    Jižní věže a Křížový hřeben včetně jižního okraje Zdoňovského oblouku v Centrální rokli (věže Bezzubá, Borová, Tučňák, Eskymák a Eskymačka).
  2. Přístupné od 1. července do 31. prosince
    Zdoňovský oblouk / Centrální rokle, Medvědí kouty a část oblasti U křížové cesty. Severní hranici tvoří spojnice věží Maják a Olymp.
  3. Lezení není povoleno
    Žlutá výspa a části oblastí U křížové cesty a Štítové věže (severně od spojnice věží Maják a Olymp).

Přesné vymezení jednotlivých obvodů naleznete v přiložené mapě.