Co jinde neuvidíte

Největší skalní
labyrint v Česku

Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem ve střední Evropě. První turisté se do skal vydali už v 18. století. O století později v prostoru skal propukl velký požár, který trval několik týdnů a zničil téměř všechen lesní porost. Skály se tak staly prostupnější, vynikla krása pískovcových útvarů a začaly tady vznikat první turistické stezky.

První vylezená věž
Král

První horolezci dorazili do Adršpachu ze Saska. Skupina pod vedením Williho Adama podnikla prvovýstup 20. května 1923 na věž pojmenovanou Král. U Krále se ale nezastavili a pokračovali zdoláním Cimbuří, Saské hlavy, Martinské koruny a Orla. Nadšení němečtí lezci byli okouzleni krásou Adršpašských skal a několikrát se sem vrátili.

Gotická
branka

3,5 km dlouhý
turistický okruh

Turistický okruh skalním městem vede po zelené značce. Vyhraďte si na něj alespoň 3 hodiny času.

Plavba
pramicí

Křišťálová
pískovna

Kdo touží po romantice, nesmí si nechat ujít Křišťálovou pískovnu. Jezírko s průzračně čistou vodou vzniklo zatopením bývalého pískovcového lomu. Kolem břehů jezírka vede malebná stezka.

Tisíce skalních
věží

Velký vodopád
vysoký 16 metrů

Úchvatný pohled se vám naskytne u Velkého vodopádu, který padá do skalní soutěsky z výšky 16 metrů. Průtok ve vodopádu je regulován, protože se těsně nad ním nachází jezírko, kde probíhají plavby pramicí. Pokud ale zakřičíte tajné heslo (Krakonoši, dej nám vodu), stavidlo se otevře. V zimě se Velký vodopád mění na neméně kouzelný ledopád.

Pozoruhodné
vyhlídky

V Adršpachu najdete spoustu vyhlídek, ze kterých se vám bude tajit dech. Můžete z nich obdivovat skalní útvary jako jsou Milenci, Starosta a Starostová, Štěpánská koruna nebo Malý a Velký konšel. Vydejte se po naučné stezce „Pod křížovým vrchem“, na které vás čeká nádherný výhled na panorama skal. Trasa začíná u hlavního parkoviště a je značena bílým čtvercem se zeleným pruhem. Prozkoumat můžete také vyhlídku na Starozámeckém vrchu, kde se dokonce nachází i zřícenina hradu Adršpach. Odtud budete mít celé skalní město jako na dlani.

Sokoli v
Adršpachu

V dřívějších dobách obýval vrcholky skalních věží jejich král — sokol stěhovavý. Až do padesátých let minulého století hnízdilo na Broumovsku i sedm párů. Kvůli špatnému hospodaření v krajině ale sokoli z okolí úplně zmizeli. Vrátili se až koncem století díky vytrvalé péči ochránců přírody. V roce 2000 poprvé úspěšně zahnízdili nedaleko Adršpachu.

Homole
cukru

Jeden z nejzvláštnějších útvarů skalního města se jmenuje Homole cukru. Zvláštní je tím, že stojí na své špici. Vrchní část je široká 13 metrů a spodní pouze 3 metry, podobá se tedy obrácené kuželce. Ze strachu, aby se skála nezřítila, přidávají turisté k jejímu úpatí klacíky.

Myší díra
úzká 50 centimetrů

Na procházce okruhem ve skalách se můžete zkusit protáhnout 50 centimetrů širokou skalní průrvou. Jmenuje se Myší díra a je to vůbec nejužší ulička ve skalním městě. Troufnete si jí projít?

Džbán

Jeden z nejhezčích útvarů skalního města je bezpochyby Džbán. Na tuto mohutnou věž poprvé vylezl Josef Janeba, Miroslav Jedlička a průkopník lezení Rudolf Otto Bauš v květnu 1935. Prvovýstup vedl spárou v levé části průčelí stěny do velkého okna a na vrchol.  Unikátní šestimetrové okno tvoří „ucho“ džbánu, podle kterého věž dostala své jméno. Často se také říká, že ouško připomíná delfína.

Nejvyšší skála
Milenci - 81,4 metrů

Jeden z nejznámějších útvarů Adršpašských skal je zároveň tím nejvyšším. Poprvé na něj vylezli opět němečtí lezci. Otto Rülke, Otto Dietrich a Wilhelm Fiehl podnikli prvovýstup na nejvyšší adršpašskou skálu 18. června 1923.

Krajina známá
z mnoha pohádek

Skalní město Adršpach učarovalo filmařům svou magickou atmosférou a zahrálo si hned v několika známých pohádkách. Ať už to byl Třetí princ, Princ a Večernice nebo třeba Peklo s princeznou. V Adršpachu se natáčely i Letopisy Narnie nebo film Tenkrát v ráji.

Hromový
kámen

Ve skalním městě se nachází zřícený kámen, ke kterému se váže až neuvěřitelný příběh. V roce 1772 navštívili Adršpašské skály dva Angličané, kteří chtěli ve skalách pozorovat bouřku. Na živelnou pohromu čekali osm dní a když konečně nastala, byla tak silná, že se před ní Angličané chtěli co nejrychleji schovat. Ukryli se pod převislou skálu, a v tu ránu udeřil blesk v jejich těsné blízkosti. Z protějších srázů se uvolnil ohromný skalní blok a zřítil se před vystrašené Angličany. Oba zůstali jako zázrakem nezraněni.

Goethe v
Adršpachu

Do skalního města se 31. 8. 1790 vydal také Johann Wolfgang von Goethe. Známý básník se velmi intenzivně zajímal také o botaniku a geologii a skalní útvary v Adršpachu ho okouzlily. Na počest jeho návštěvy nechala adršpašská Správa skal odlít bronzovou bustu, která byla slavnostně odhalena 10. 7. 1932. Najdete ji u vchodu k Velkému vodopádu.

Cukrovarský
komín

Skála, která připomíná tyčící se zdvižený prst, byla poprvé vylezena zvláštní technikou — omotáváním lana kolem dokola. Tento styl lezení už se dnes neuznává.